Vipera ammodytes(LINNAEUS 1758)
Nose-Horned Viper
Synonyma:
Coluber Ammodytes LINNAEUS 1758
Vipera aspis balcanica BURESCH & ZONKOV 1934
Vipera aspis balcanica WELCH 1994
Vipera ammodytes MCDIARMID,CAMBELL & TOURÉ 1999

Vipera ammodytes ammodytes(LINNAEUS 1758)
Coluber Ammodytes LINNAEUS 1758
Vipera(Rhinaspis) ammodytes ammodytes OBST 1983
Vipera ammodytes ammodytes ENGELMANN et al.1993
Vipera ammodytes ammodytes WELCH 1994

Vipera ammodytes gregorwallneri SOCHUREK 1974
ammodytesocasek.jpg(8 kb)
Vipera(Rhinaspis) ammodytes gregorwallneri OBST 1984
Vipera ammodytes gregorwallneri ENGELMANN et al.1993

Vipera ammodytes meridionalis(BOULENGER 1903)
Vipera(Rhinaspis) ammodytes meridionalis OBST 1984
Vipera ammodytes meridionalis ENGELMANN et al.1993
Vipera ammodytes meridionalis WELCH 1994

Vipera ammodytes montandoni(BOULENGER 1904)
Vipera(Rhinaspis) ammodytes montandoni OBST 1983
Vipera ammodytes montandoni ENGELMANN et al.1993

Vipera ammodytes ruffoi BRUNO 1968
Vipera(Rhinaspis) ammodytes ruffoi OBST 1983
Vipera ammodytes ruffoi ENGELMANN et al.1993
Subspecie:
Vipera ammodytes ammodytes (LINNAEUS 1758)
Vipera ammodytes gregorwallneri SOCHUREK 1974
Vipera ammodytes meridionalis (BOULENGER 1903)
Vipera ammodytes montandoni (BOULENGER 1904)
Vipera ammodytes ruffoi BRUNO 1968
Někteří herpetologové synonymizují poddruh V.a.gregorwallneri s nominotypickým poddruhem V.a.ammodytes.
Rozšíření:
Balkánský poloostrov až Rakousko a Maďarsko,j.Rusko,Turecko až Kavkaz.


ammodytes1.jpg(22 kb)Český název této zmije,Zmije růžkatá,je odvozen od jejího růžku na konci čenichu,který směřuje mírně dopředu a nahoru. Je pokrytý drobnými šupinami.Její zbarvení je poměrně variabilní,základní barva je šedá až stříbřitá,hnědá,šedá,někdy i červenavá.Na zádech má typický zmijí klikatý pruh.Ocásek je u poddruhu V.ammodytes ammodytes(ruffoi,gregorwallneri) oranžový, u poddruhu Vipera ammodytes meridionalis je zelený.Dosahuje délky max. 100 cm,obvykle však méně.V jihovýchodní Evropě je poměrně hojná a např.v "Jugoslávii",nebo v Bulharsku se s ní naši turisté potkávají nejčastěji.

Žije v různých biotopech, preferuje však suché a teplé lokality,kde je dostatek úkrytů.Proto je častá i v okolí lidských sídel na vesnicích,v polích a v sadech.Aktivuje od rána do večera,v horkých dnech se ukrývá a vylézá pouze brzo ráno,nebo v pozdních odpoledních hodinách. Její uštknutí je nepříjemné,ale není většinou smrtelné.Samozřejmě malé děti a starší lidé,ale také alergici jsou ohroženi více.Ve většině zemí kde se vyskytuje jsou v nemocnicích k dispozici séra k neutralizaci jejího jedu.

V přírodě se živí hlodavci, ptáky a ještěry,mláďata mohou lovit i hmyz.Jejich chov v zajetí je podle mých zkušeností snadnější než chov naší Zmije obecné(Vipera berus).Terárium jí postačuje nízké,60 x 40 x 35 cm,musí být však dobře větrané a zabezpečené proti úniku.Substrát jsem používal štěrk.Úkryty lze zhotovit z kamenů,nebo kořenů.Terárium by mělo být vyhříváno v jednom místě na 30-32°C.Miska s čistou vodou by neměla chybět.Pokud má být v teráriu více kusů,což nedoporučuji(max.1,1),měly by být stejně velké,protože mezi nimi není ojedinělý kanibalismus.Vůbec by se neměli chovat s jinými druhy hadů.V zajetí přijímají poměrně dobře laboratorní myši.
K úspěšnému rozmnožení je nutné zimování po dobu 4-5 měsíců při teplotě kolem 10°C.Po zimování se páří v březnu až dubnu,samice rodí koncem léta až 20 mláďat,spíše však méně.Jsou dlouhá kolem 20 cm.



lokalitaammodytes.jpg(65 kb)

Strže v okolí Melniku(Bulgaria) jsou typickou lokalitou Vipera ammodytes meridionalis.

emailgif5.gif(16 kb)